Pro základní funkčnost, zpříjemnění používání webu, analytické účely a v případě udělení souhlasu také pro účely cílení reklamy využíváme soubory cookies. Nastavení vlastních preferencí cookies můžete kdykoli upravit odkazem ve spodní části stránek.

       


        

UV lampa model Viqua S5Q

 

Číslo produktu: 100-004-001-001-003
Výrobce: Trojan Technologies (Kanada)
cena: bez DPH: 8 300 Kč
cena: s DPH (21 %):
10 043 Kč

do košíku:
  ks  

Tato UV lampa může být použita např. pro dezinfekci vody pro menší rodinný dům nebo větší chatu.

UV lampa model Viqua S5Q, parametry

Parametr jednotka hodnota
rozměry reaktoru (délka x průměr) mm 533 x 64
rozměry zdroje s elektronikou mm 215 x 60 x 45
hmotnost sady (přibližná) kg 5
materiál reaktoru (tělesa) nerez ocel 304, alternativně 316L
montážní poloha přednostně svislá, lze i vodorovně, držáky v sadě
maximální teplota okolního prostředí °C 50
el. napájení / odběr 230V, 50Hz / 30W
vstup/výstup vody, vnější závit G3/4"
provozní teplota vody °C 2-40
maximální provozní tlak vody bary 8,6 (bez tlakových rázů)
maximální průtok při 40 mJ/cm2 m3/h 1,0
typ UV zářivky S463RL
počet kusů UV zářivky v reaktoru ks 1
díly v dodávce (sadě) těleso reaktoru
zdroj s elektronikou, síťovým kabelem
držáky pro montáž na stěnu
UV zářič
dokumentace k výrobku návod na použití, záruční list
realizace, montáž, uvedení do provozu, záruční, pozáruční servis nabízíme zajistit v rámci zákaznické podpory
doprava dle volby při objednání nebo dohodou

NÁZORY A DOTAZY NÁVŠTĚVNÍKŮ

img2ieaSNph5p [217.147.176.*]

img15.09.2013 22:00

Qxm3CJwNt

Černobylske1 have1rie – diskuze:Dobrfd den, re1d bych zde vyje1dřil svůj ne1zor na have1rii jaedrne9 elektre1rny v Černobylu. Bylo o tom sice napse1no dost čle1nků, ale hlavně naši odbornedci o průběhu have1rie dosti mlžed a mlžed. Všiml jsem si, že spousta lided se pte1: byl vfdbuch jaedrnfd, či jen chemickfd, nebo snad jen mechanickfd? I o tomto naši odbornedci dosti mlžed a nejsou zajedno. Nejsem jaedrnfd inženfdr a smeke1m před jejich znalostmi, ale .. o explozedch a jejich průběhu moc neved .. Je1 jsem vzděle1nedm elektrotechnik se zaměřenedm na ředdedced a regulačned techniku. Ale jsem i bfdvalfd pyrotechnik a za svůj život jsem viděl explodovat ledacos. Včetně ne1sledků. Černobylskfd reaktor, tedy jeho tlakove1 ne1doba měla průměr cca 3m a de9lku cca 6m jen pro představu velikosti. Jaderned vědci ne1s ujišťujed, že standardned, komečně vyre1běnfd reaktor nemůže explodovat jako jaedrne1 bomba. V jiste9m smyslu majed hodně pravdu. Ale reaktor v Černobylu byl všechno, jen ne standardned a už vůbec ne komerčned (odtajněne9 archivy KGB a dalšedch ruskfdch složek, dnes již předstupnfdch). Byl to zcela jednoznačně vojenskfd reaktor, kterfd nebyl vůbec určen pro vfdrobu elektřiny, ale prime1rně vyre1běl palivo do jaedrnfdch bomb, každodenně! Takže jak vlastně explodoval reaktor č. 4 v Černobylu?Zcela jistě lze opominout tvrzened, že druhe1, hlavned exploze byla způsobena jen přetlakem pe1ry. Viděl jsem v pražske9m, modřanske9m cukrovaru explodovat osm vysokotlakfdch parnedch kotlů, každfd z nich měl průměr 3 m x 8 m de9lky a byly konstruove1ny na provozned tlak 30 atm. Když z kotelny utedkala havarijned četa, tak křičela 60 atm a poře1d stoupe1. Když přišla exploze, vyvalila se oblaka pe1ry, trochu to zadunělo a spadla zadned, cihlove1, chatrne1 a vždy prome1čene1 stěna objektu, včetně dřevěne9ho stropu. Toť vše. To jen pro představu parned exploze.Dnes jednoznačně vedme, že exploze byly dvě (vfdpovědi svědků, předmfdch fačastnedků) zhruba po 3 až 4 sec. ne1sledujedced po sobě. Prvned exploze byla jednoznačně mechanicke1. Ta byla opravdu způsobena obrovskfdm přetlakem pe1ry v chladedcedm syste9mu reaktoru, protože jeho vfdkon velmi rychle stoupal. Stačila jen poodsunout horned vedko reaktoru, nic vedc. Ale co tedy druhe1, ne1sledujedced exploze? Byla tedy „jaedrne1“, nebo jen chemicke1?Na různfdch fotografiedch zničene9ho reaktoru volně předstupnfdch na netu si můžeme poměrně detailně prohle9dnout ne1sledky druhe9ho vfdbuchu. Železobetonove1 hala nad reaktorem, jejedž původned tloušťka stěn byla vedce než 1 metr a byla silně armovane1 je tote1lně pryč, prostě nened, uprostřed zeje hluboke9 fasted betonove9 šachty, kde byl reaktor. Vedko reaktoru ve1žilo 1200t a přesto odle9tlo jako pedrko. De1 se i všimnout (a svědecke9 vfdpovědi to potvrzujed), že beton je v okoled reaktoru silně roztavenfd! Sedla vfdbuchu, ktere1 by toto doke1zala nape1chat je odborně odhadnuta, respektivně vypočtena (vfdpočty ruskfdch jaedrnfdch inženfdrů Sergeje Pakhomova a Jurije V. Dubasova) na 10 000 – 12 000 kg TNT (Trinitrotoluenu – vysoce brizantned, vojenske1 trhavina se kterou jsou srovne1ve1ny sedly vfdbuchu jaedrnfdch bomb). To je fadaj, tfdkajedced se sedly vfdbuchu. Dalšed fadaj, je samotne1 teplota vfdbuchu. Tento vfdbuch trval ře1dově několik desetin sekundy. Aby v takto kre1tke9 době doke1zal roztavit železem armovanfd beton, mused se teplota kre1tkodobě pohybovat vysoko nad 10 000b0C! Ani sebele9pe namedchane1 směs plynne9ho vodedku s kysledkem nedoke1že vyvinout teplotu většed, než 3000b0C!Ano, souhlasedm s tedm, že jaedrnfd reaktor nemůže explodovat jako jaedrne1 bomba v Hirošimě. Ale jen potud. Definice jaedrne9ho vfdbuchu zned ne1sledovně: jaedrnfd vfdbuch je okamžite9, skokove9, neboli re1zove9 uvolněned většedho množstved energie s destruktivnedmi fačinky na okoled způsobene9 nekontrolovatelnfdm jaedrnfdm štěpenedm. Tedy potud.Každfd, kdo viděl vfdbuch vodedku na jaedrne9m reaktoru č. 2 (ten byl z nich totiž největšed) elektre1rny ve Fukušimě si mohl všimnout, že v okamžiku vfdbuchu se objevil kre1tkfd červenfd ze1blesk u objektu reaktoru a ne1slednfd tmavfd, hřibovitfd oblak kouře vystoupal do nějakfdch cca 200m vfdšky. Když se kouř rozplynul a uke1zal se pohled na reaktor, budova ste1la cele1, okna byla vytlučena, pe1r konstrukced bylo pokřiveno, ale toť vše. Nic z reaktorove9 če1sti poškozeno nebylo. Černobylskfd druhfd vfdbuch prove1zel mohutnfd, modrobedlfd ze1blesk se světelnou kouled, ne1sledně vystoupal radioaktivned mrak do několikakilometrove9 vfdšky, objekt nad reaktorem prakticky zmizel, vedko „odplachtilo“ dopryč. Ať pe1ni chemici zkused spočedtat, kolik vodedku s kysledkem by bylo potřeba vyrobit, aby se to vyrovnalo sedle vfdbuchu 10 000 – 12 000 kg TNT? A hlavně, ať to vyrobed za 3 – 4 sec. Odpověď je, že velmi, velmi mnoho, asi by jim nestačili všechny čtyři bloky narvane9 plynnou směsed po okraj. A hlavně by to množstved ten reaktor ať by byl v jakkoliv katastrofe1lnedm stavu nevyrobil v průběhu několika sec.!Z toho všeho (nakonec na webu se de1 ste1hnout kompletned pre1ce a analfdza vfdbuchu černobylske9ho reaktoru na ze1kladě podrobne9ho rozboru a vze1jemne9ho poměru radionuklidů xenonu 133Xe/133mXe a dalšedch měřened jaedrnfdch vědců S. Pakhomova a Jurije V. Dubasova) vyplfdve1, že druhe1 exploze byla jednoznačně jaedrne1, byť samozřejmě ne v rozsahu hirošimske9 jaedrne9 bomby, ktere1 měla sedlu vfdbuchu 20 000 tun TNT! Vfdkon reaktoru rostl tak rychle a katastrofe1lně, že během pe1r sekun narostl na vedce než stone1sobek projektovane9ho maxima (projektovane9, tepelne9 maximum = 3200 MW) a de1le raketově stoupal. A štěpne1 reakce letěla de1l a nebyla již k zastavened, až přerostla v okamžite9, skokove9 uvolněned většedho množstved energie s destruktivnedmi fačinky na okoled. Naštěsted tato exploze byla lokalizove1na na menšed če1st je1dra. V okamžiku re1zovite9ho uvolněned energie (vfdbuchu) se totiž je1dro, nebo jeho explodujedced če1st okamžitě rozleted a jaedrne1 reakce je tak zastavena. Pokud by se reakce udržela v je1dru tak, aby nadkriticke9 množstved zůstalo v předpadě nekontolovatelne9ho, jaedrne9ho štěpened u sebe delšed dobu (ře1dově desetiny sekundy, což v jaedrne9 bombě zajišťuje specie1lned konstrukce bomby), došlo by potom opravdu k fate1lned, jaedrne9 explozi srovnatelne9 s bombou v Hirošimě. Ale jaedrne9 reaktory že1dne9 takove9to konstrukce nemajed, ani jine1 zaředzened k tomuto fačelu použedvane9 a tak tedy opravdu nemohou explodovat, jako kvalitned, jaedrne1 bomba určene1 k ničened. Nicme9ně i tato nešťastne1 konstrukce reaktoru je schopna v předpadě selhe1ned nape1chat fate1lned škody jak na majetku, tak na lidske9m zdraved.K tomuto jsem došel podrobnfdm zkoume1nedm faktů, měřened a vyje1dřened jaedrnfdch inženfdrů a take9 na ze1kladě mojich znalosted o explozedch, jejich průběhu a ne1sledcedch.Jaroslav Hrouda